Po filmu Řím, otevřené město natočil Roberto Rossellini povídkový snímek Paisá (1946) o osvobozovacích bojích v různých částech Itálie. Německo v roce nula je pak posledním z trojice Rosselliniho filmů, označovaných za ukázková díla italského neorealismu a zabývajících se válečným traumatem. Tentokrát ovšem v zemi „okupanta“, v autentických reáliích rozbombardovaného Berlína. Opět s téměř dokumentaristickou kamerou a opět s neherci. Nejde však jen o popis devastace a marnosti, šmelinářství a úplatkářství, boje o přežití, ale i o snahu upozornit na situaci německých dětí, které vinu za válku nenesou.