Velkoměsta jsou moderní a okouzlující. Jsou však opravdu dobrými místy k životu? Vznikly jako stroje na bydlení a práci, mezi nimiž jsme nuceni se přepravovat auty. Řídí se statistikami, katastry, racionálními výpočty dopravních tepen a snahou o maximální funkčnost. Co se ale stane, když do centra našich výpočtů umístíme člověka a jeho potřeby? Vizionářský architekt Jan Gehl a jeho kolegové se snaží navrhovat města jako místa pospolitosti a blízkosti. Chtějí je osvobodit od nadvlády automobilů a vytvořit tak prostor pro chodce a cyklisty. Chtějí si "vzít zpátky veřejný prostor." Takové uvažování podporují architekti a urbanisté z celého světa: od Kodaně po Peking, od Šanghaje po New Yorku, od Los Angeles po Melbourne a od Christchurche po Dháku. Film předává divákovi 40 let zkušeností s městským plánováním a říká: mezi budovami můžeme vytvořit život. Lidský rozměr je dokumentární sci-fi z budoucnosti, která už nastala.