Paní Jiráskové jsme dali vybrat ze tří partnerů. Není dnes už podstatné, kdo byli ti druzí dva, důležité je, že si vybrala Václava Vydru. A nelze nezopakovat, že princip Hoffmeistera je v tomto smyslu velmi šťastný - povídají si lidé, kteří si jsou blízcí a pak je zřejmé, že na tom výsledku to musí být znát. A je... S Jiřinou Jiráskovou jsme se na cestě za její divadelní historií ani zdaleka nenaběhali tak, jako s panem Lukavským, s nímž jsme byli v Národním divadle i v DIvadle na Vinohradech, v Divadle Komedie, na DAMU, konzervatoři, v Disku i v hotelu Central, kde bylo před lety legendární Komorní divadlo - a divadelní sál i s jevištěm v něm jsou dodnes v podstatě zachovány. Jiřina Jirásková hrála jeden rok v divadle v Hradci Králové a pak zhruba 60 let na Vinohradech. Tuto nepestrost prostředí jsme tedy nahradili alespoň tím, že část rozhovoru s ní probíhala na pověstné chalupě v Malenicích (i když chalupa asi není to pravé slovo, při stejné logice bychom museli Karštejn nazývat loveckým zámečkem...)